Duchovní zákony jsou zákony Boha (Universa, Alláha, aj.), které jsou neměnné po staletí a jsou stejné jak před 5.000 roky, tak i dneska a platí na všech planetách stejně, všude v celém Vesmíru.  Bůh (Universum, Alláh, aj.) dal lidem zákony, aby je dodržovali a žili tak s ním v Božské Jednotě, v ráji. Jenom lidé sami si tvoří ze svého života ráj nebo peklo a to díky tomu, že nedodržují tyto zákony. Každý Mistr, ať už Budha, Ježíš, Saint Germain, Konfucius, Lao´c a jiní, vždycky ukazovali lidem cestu, jak mohou dosáhnout, toho co chtějí, po čem touží. Každý Mistr odkazoval na cestu lásky, odpuštění, pochopení a ovládání vlastních emocí a myšlenek, hlavně na ovládání negativních myšlenek.

Myšlenka není nehmotná, je to energie, stejně tak jako je energií např. elektřina, nevidíme ji, nemůžeme si na ni sáhnout a přesto každý ví, že elektřina existuje. Tak stejně je to i s formou myšlenky. Myšlenka existuje, jenom v jiné formě a podobě než jak ji můžeme vidět my. Myšlenka může tak stejně dobře zabít jako i něco vytvořit, záleží jen na nás samotných jakou energii ji dáme.

Člověk, který nedokáže ovládat své myšlenky a emoce si tvoří ve vlastním životě velké utrpení, protože se mu zase vrací nazpátek to, co dal. Je to zpětný odraz. Když si představíte kruh a vyšlete na začátku tohoto kruhu nějakou ničivou myšlenku, např. pomstu, tak ta se po čase vrátí k vám a zasáhne vás tou samou ničivou silou nebo ještě mnohem větší, jakou jste jí dali. Nejedná se např. jenom o pomstu, ale i o pomlouvání, kritizování, odsuzování, faleš, využívání někoho, atd. To co dáte se vám vrátí zpět, neexistuje jiná cesta než cesta sebenápravy.

© Marieta Braunová